Animefest 2016

2. května 2016 v 17:55 | Daky |  Téma


Rok se s rokem sešel a Daky se vydala na animefest 2016, takže se jí, již podruhé, povedlo ukecat maminku na to, aby jí tam pustila. Tudíž radost byla na místě. Již celé nadšená a lehce nervózní se Daky vrátila v pátek ze školy, tašku vysypala a náhzela do ní všechny své, pro život nutné věci, takže bundu, kdyby se náhodou udělalo hnusně, jak mělo počasí ve zvyku, svůj lístek a samozřejmě peníze, bez nich se prostě na něco takového nejde vydat. Takže se Daky po nějaké době rozhodla vypadnout z domu a namířit si to přímo na autobusák.

V buse jsem se setkala s Poki, která zde do nedávna byla spoluadminka, ale asi z nějakého důvodu, o ní už nikdo nic neví. Škoda to. Cestou se nám teda povedlo potkat i jednu osobu, kterou jsem opravdu potkat moc nechtěla, ale to by bylo na dlouhé povídání a delší články nikdo nečte. Po několika dlouhých minutách se náš autobus konečně vyřítil, ze zatáčky a zaparkoval, následovala dlouhá cesta do Brna. Teda, to že jsme u Brna se dalo poznat hned, jakmile se vynořila pustá krajina s dráty. Začali jsme si z Brna dělat srandu. ,,Hej! Sleduj, oni něco staví, no ne, oni se za ten rok zlepšili!" a následnými narážkami. Brňáci mě ukamenujou.

Po dorazení na místo nastalo peklo, fronta a zahájení za nějakou tu dobu mělo začít. Takže začalo nervózní přelapování, jestli se to stihne včas. Po chvilce, ale začalo být jasné, že to vše mají pod kotrolou a nám se povedlo získat své vstupenky, jenom pro info, Daky skončila jako Chaos, takže vlastně, něco co mi nedochází. Většinou jsou ti zlý a ti hodní, ale kdo to byl tentokrát pro mě zůstává záhadou. Řád měl sice systém, ale on chtěl kácet stromečky, zatímco i Chaos měl systém, ale on stromečky kácet nechtěl. Takže, kde je ta dobrá strana toho Řádu? Žeby byli Chaos typický vegani? No to snad ne. Vegani, nic proti nim, přece vegani jsou naši kamrádi, máme je rádi, až nebudeme mít co jíst, můžeme je přece sežrat. Následovalo hledání druhé části naší výpravy do Brna, kteří zabrali místa na zahájení a opravdu po chvilce se mi je povedlo najít. Ano mi, jenom mě, jelikož se na to Pokina a její kamarádka, která by mě nejradši zmlátila, jej! Super holka. Takže si Daky jde takhle okolo řady a hledá a co nevidí. Brejličky, tvář a jeho čelisti. Ano, to bude on a tak se nám povedlo najít druhou část. Daniho a Tajju, neboli Tadži, i když mi bylo už několikrát řečeno, že se to tak nečte, ale hej! Tadži zní více op jak Tajja. Toho by se člověk bát nemál. Povedlo se nám dostat na zahájení, kde nám vlastně nebylo řečeno nic moc nového, kromě děsně dlouhého intra a také toho, že jsme jenom pokusní králící uzavření v kleci. Bravo. Následně po zahájení následovala krátká obchůzka obchůdků a následný návrat domů, kde se Daky napolsedy vyspala ve své postýlce.

Sobota a den D, neboli den kdy jsme měli jít ze soboty na neděli non-stop, což znaleno, minimální spánek, usneš a někdo tě zmaluje a taky doplění členů do skupiny. Po další namáhavé cestě do Brna, kde jsem nedělala nic jiného, než že doposlouchávala poslední vyšlé plky, jsme dorazili do Brna a čekali na jedno malé stvoření, které se k nám mělo přidat a mělo očividně něco společného s osobou, co mě chce zabít. Po tomhle jsem se vydali na výstaviště. Po další obchůzce obchůdků, stánků, by možná bylo přesnější, jsem se odklidila do retro herny, kde jsem se rozhodla počkat na ostatní tudíž Daniho a Tadži, teda povšimla jsem si Stankyho, okamžité spojení z pjz, ovšem moje maličkost byla tak stydlivá, že se bála ty lidi oslovit, takže jenom nečině seděla a snažila se pochopit, co všichni vidí na pokemon mystery dungeon. I když mám za to, že si mě stejně všimli, jelikož ten můj pohled, co se na ně pořád díval. Museli si všimnout toho divného, baculatého stvoření, co se na ně pořád dívalo s jakýmsi obdivem a přemýšlením, zda se jim má ozvat, nebo ne, ale jelikož jsem člověk, co se nerad vnucuje nechala jsem toho. Po chvilce jsem se teda dočkala Tadži a Daniho a následovalo přivítání, jelikož jsem se tak strašně dlouho neviděli, že. Ti dva se rozhodli, že by bylo fajn dostat se na mocnou sílu soundtracku, kam jsem chtěla i já, ale rozhodla jsem se lehce zdržet a rozhodla se udělat rozhodnutí, kde jsem překonala svojí stydlivost.

Oslovila jsem Shinyho a to prvně pod Fangovým jménem. Takže, cituju: ,,Em Shiny, mám tě pozdravovat od svého pána Fangoviche," bylo úžasné vidět jeho překvapený a zároveň takový nadšený výraz. Vcelku mě to pobavilo a tak jsem se pustili do řeči. No nedalo se tomu ani říkat rozhovor, či řeč, prohození pár vět na téma Fangovich, proč nepřijel, že je líná prdel, on má prý práci, ale buďme upřímní. Hej, Fangu! Vždy se vymlouváš na práci, přesto dobře víme, že si s námi radši voláš, než abys pracoval, to je čistá pravda, nevymluvíš se. Tehdy když se mě Shiny zeptal, tedy kdo jsem jsem já, bylo vidět, že si i tak vzpomněl, kdo jsem. Bylo to něco, co mě potěšilo, že i přes jenom pár příspěvků na čerstvím Twitteru, si vzpomněl na někoho jako já. Za to díky. Poté jsem si tedy rozloučili, jelikož se předtím s někým bavil a já se tak nerada vnucuju, že jsem radši šla, překážet se nesmí. Ovšem dveře přednášky se mi tak nějak zabouchli těsně před nosem a všichni ostatní se tam krásně narvali a mě nezbylo nic jiného, než se někde svalit a zkusít najít alternativu, která se tak trochu nenašla, takže jsem jenom čekala než se vynoří z haly. Jakmile se tak stalo museli jsem najít dalšího člena, který, neboli přesněji ta, která tu nemohla spát, ale po promluvení si s její maminkou, nám ji svěřila do péče, ano! Takže jsme byli kompletní a jelikož jsme měli, jako vždy, docela velkou díru v programu jsem se tedy rozhodli projít stánky, od teď stánky. Už po několikáte, kde Daky ulovila Terriermona, doma mi bylo totiž řečeno, že jelikož se mi minulý rok povedlo chytit pokemona, tak jsem měla zakázano dalšího pokemona, takže jsem si koupila Digimona. Docela mě mrzelo, že tam neměli Gabumona, který patří k mým oblíbeným, ale třeba budu mít štěstí můj Terriermon prodělá Digizměnu a budu mít potvoru s kulomety místo rukou. Proč ne?

Naše pauza, ale byla moc velká a tak jsem se utábořili venku, a Daky byla donucena na sebe vztí svůj cosplay Munchlaxe, který podle mým kamarádů vypadal skvěle, podle mě to bylo strašné, ale nakonec mě k tomu dokopali a zbytek týdne jsem tam strašila jako Munchlax, teda pokud někdo poznal, že se jednalo o Munchlaxe… Ech, nakonec jsem zalezli do retro herny, kde jsme několikrát hráli mario cart. Pořád trvám na tom, že Dani podváděl, skončit několikrát za sebou první, prostě není fér, cheatr jeden, jednou mu dáme ban na internet.

A jelikož je jídlo důležité rozhodli jsem se taky najíst, ano, jídlo je důležité, zakotvili jsem a vytáhli z tašek jídlo od naši milých rodičů, abychom neumřeli hladem, z ničeho nic začala Tadži čumět, opravdu čumět na někoho. Drkla do mě se slovy: ,,Hej? Není to Tornen?" naklonila jsem se a jelikož jsem spatřila Raijina. Takže ano, to musel být Toren, po chvilce na něj čuměla pořád dál, teda opravdu, neodpustila jsem si poznámku, jestli si připadá jako vlhká fanynka, nezabila mě, což bylo fajn. Čekání přednáška a další volno. Och, náš program byl tak moc vytížený, že jsem se zase zašili do RH, to se vlastně stalo něco jako náš druhý domov, byli jsme tak skoro pořád. Nakonec jsem čekali znova na přednášku a to od AMzone, na kterou se nám povedlo dostat. Jej! Všichni křičte hurá a dva dny se radujte! A další pomlka, teď mi dochází jak moc času jsem trávili v té herně, kde jsme se nakonec rozodli ukořistit další hru a zkusit, který GB není vybitý a ještě stále funguje. A následné zištění, podle kterého je prý Cheren, strašně moc dobrý a dokonalý. Nope, Cheren neměl charaktér, to byla postava, co jsem v pokemonech nesnášela. Ano teď si z toho budu dělat takovou srandu Syl, ano budu, já ráda. A následovalo dostávání na prdel v Bulánkách, ne vážně, moc polštářů, moc smrtí, připadám si jako noob, ale no tak.

Také se nám povedlo chytit kluka ve světě příšer, bleb české překlady, Boy and the beast, pro většinu asi lepší název, japonsky se mi to nechce vypisovat, takže hej! Možná bude recenze, když se k tomu dokopu. Soboto/neděle, strávený čas v herně a následné vypaření do haly A na sledování nějakého promítání, přehlídka smrti? Em Death parade? Tuším, že je to tak má být. Takže až se dokopu ke shlédnutí dalších šesti části tak klidně taky, i když mě docela irituje, že jakmile to začalo běžet, otřásla se mnou hrůza v podobě Tokyo ghoula. Což mi připomíná, Crew to bude překládat, není to nic nečekaného, mohlo by jim to zvednout prodeje, je to prý hodně oblíbené a já bych se třeba konečně pustila do té mangy a zistila, jestli je to opravdu tak dobré, jak se říká, že manga je lepší. Uvidíme.

Zkráceně, povedlo se nám dostat i na Plky live, jako nebylo to plné, přece tam bylo lidí, sice bez Jokea, Jokeho, či jak se to má skloňovat, příště ho tam musí dokopat. A nakonec zakončení. A jelikož to vyhrál Chaos následovalo tleskání jako o život. Ano, Choas je ten lepší! Daky má prostě moc štěstí na frakce, pokud se to tak dá nazvat. A jelikož můj trenér musel odejít před koncem, jako vzroný pokemon Munchlax jsem musela Leaf Tadži následoval, mimoto vedle jejího Copsplaye jsem se cítila tak trapně, že to nejde, ona měla tak boží cp… Chňach. Následovalo hledání auta, rodičů, kteří si udělali výlet do Brna, aby mě vyzvedli. Takže, díky, ale musím uznat, že smska: ,,Stojíme na parkovišti," mi tak pomohla najít to auto, jako tak vážně. Odjezd domů, usnutí v autě, najezení se a lehnutí do postele a spaní, pocity? A i když jsem usla někdy okolo 17 hodiny, necítím nohy, pořád jsem unavená a neumím nic, a jelikož jsme psali velkou písemku na rovnice, tak tak nějak, jsem ráda, že z matiky zatím procházím, jej! A tímto se zřejmě loučím, letošín Animefest, byl skvělý, lidi se kterýma se vidím jedenkrát ročně, takže se těším až se uvidíme i přiští, rok, teda pokud se na to někdo nevysere a příští rok, tě Fangu dokopu k tomu, aby si tam jel i ty…

Daky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 4. března 2017 v 10:46 | Reagovat

a že se dlouhé články nečtou :/
animefest tu zase brzo bude (y)

2 Shizuku Shizuku | Web | 18. března 2017 v 9:16 | Reagovat

Na Animefestu byla moje kamarádka, tehdy to byly tak 3 měsíce od toho, co začala anime sledovat :-D Teď jsem jakoby v její kůži já a mám dilema, jestli to má takhle na začátku smysl, když bych tam spoustě věcí možná ani nerozuměla? A jestli to není zbytečně drahé...  ? :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama