Plutona | Knižní recenze

8. dubna 2018 v 17:37 | Daky |  Knihy | Recenze

Příběh o skupince dětí, dospívání a mrtvé superhrdince, který má na svědomí několik lidí. Tak to je Plutona.


Vše to začíná poté, co skupinka dětí najde v lese mrtvou superhrdinku. Zděšeni tímto faktem se dohodnou na tom nikomu neříct a tělo další den zakopat, ale vše to skončí jinak, než si kdokoliv představoval.

Hned na začátku jsou nám představeni hlavní protagonisté celé knihy. Na celé představení postačilo autorům pro každou postavu, vyčlenit jenom jednu stránku. A světe div se, funguje to. Někdy nejsou slova potřeba a vy při prvním otevření spatříte jenom několik obrázků s minimum slov a přesto ty postavy poznáte. Víte jak žijí, co je trápí a někdy i jejich vztah s rodiči. Nenásilnou formou čtenář poznává postavy dál a dál. Ať už je to den ve škole, který jenom pomocí obrázků vykreslí, co která postava dělá a jak se chová, nebo stránky beze slov, kdy se na každém panelu objevuje jeden protagonista u večeře s rodinou. Vše čtenáři připadá, že ví o kom čte. Postavy pozná a stačí mu na to skoro sto šedesát stran.


Nutno podotknout, že kresba, Emi Lenoxové, je výborná. Výrazy a mimika postav je taková, že člověk jenom při sledování očích pozná, jak se daná postava cítí. A pokud k tomu přičteme i výborně zvolené barvy, máme tady něco, co ladí lidskému oku. Plutona je po grafické stránce výborně nakreslený komiks, ale na co kresba trpí jsou detaily. Já jsem člověk co si na detaily potrpí, mám ráda, když jsou v dáli vykreslené i další postavy, tady to chybí. Někdy, pokud je postava vzdálená, místo očí vidíme jenom dvě tečky a to nepůsobí moc dobře.

Po příběhové stránce má Plutona něco, co se těžko popisuje. Ona si totiž na příběh nehraje. Příběhová složka tam je, o tom žádná, ale mnohem důležitější je samotné chování postav a jejich vývoj skrze stránky. Každá postava má totiž co nabídnout a to jak se chová má nějaký důvod. Máte tu Raie, který žije pouze s otcem. Na okolí působí jako grázl a on to je grázl. Ale pokud si vezme jeho poměry, je tu spíše možnost volání po pozornosti. A tak je to s každou postavu. Mie a jejím bratrem Mikem, nebo nevýraznou Diane a Teddyho. Každý z nich má svou motivaci a své důvody.


Jak už bylo řečeno, příběh je zde slabší, dá se říct, že tam je spíše z toho důvodu, aby se řeklo, že tam je. A tím pádem Plutona není pro každého. Pokud má čtenář rád velké bitvy a strašně moc děje, který ubíhá rychle, Plutona není ta správná volba. Děj je pomalý, hraje v celém příběhu druhé housle.

Celkově je Plutona po stránce kresby výborně zpracovaný příběh a tam kde příběh pokulhává ho kresba vyrovnává. Samotný příběh patří ke slabším a víc jak na epickou složku se soustředí na lyriku, pocity, rozhodování a jak která postava řeší určité situace. Plutona není komiks pro každého, ale najde si své příznivce a také své odpůrce. Není to komiks s rychlým a svižným dějem. Vše se točí okolo jedné zápletky, okolo jedné superhrdinky. Avšak za zkoušku stojí. To bez pochyby.

Plusy
Mínusy
  • kresba
  • barevnost
  • charaktery postav
  • příběh hraje druhé housle
  • detaily kresby chybí

Celkové hodnocení:
8/10

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 8. dubna 2018 v 17:48 | Reagovat

Pěkné kresby, škoda že se ti příběh nelíbi, protože vypadá zajímavě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama